Připravovaný celovečerní film Oáza, je temnou groteskou i podobenstvím a pohybuje se na pomezí psychologického dramatu a existenciálního hororu. Ukazuje, jak se člověk mění, když ho opustí instituce a spadnou civilizační masky, jak hluboko sahá svoboda v prostoru, kde už není co ztratit – ani čas, ani důstojnost, ani život.
Film vychází ze základní situace, kdy jsou klienti odlehlého domova pro seniory v prvních týdnech covidové pandemie opuštěni personálem a necháni sami sobě na pospas. V důsledku toho se v domově nastoluje jiný a řád a vlastní pravidla. Film zkoumá univerzální témata svobody, vzájemného soužití, stárnutí, zranitelnosti i dynamiky sociální moci.
Autor scénáře a režisér Jiří Havelka se pro námět filmu inspiroval několika podobnými skutečnými událostmi.

Projekt získal podporu v rámci programu Creative Europe, jeho vývoj byl podpořen Státním fondem audiovize i jako součástí programu Národní plán obnovy.